[Hlavní strana] [Kalendář akcí] [Kontakt] [Pro registrované]

Návrat na hlavní stranu

Loupežnická sekyra

Za dávných časů pokrývaly adršpašskou oblast hluboké lesy, ze kterých vystupovaly skály Starozámeckého vrchu, na němž stával pyšný hrad obývaný loupežníky. Obléhali cestu vedoucí do Trutnova, loupili a vraždili obchodníky a poutníky a naplňovali krajinu děsem. Tehdy měl Adršpach jen několik domů, postavených na pasekách a kolem těchto stavení byla pole se lnem.

Obyvatelé žili ve stálém napětí a nejistotě. Jednoho zimního večera se sešli v domě U vysoké lípy. Zde si povídali o nejnovějších podlostech loupežníků a všichni přítomní byli zděšeni. Pouze mladá služka se nebála, ale odvážně pravila, že se loupežníků nebojí a že do hradu za hrst nalámaného lnu dojde a odnese odtud nějakou věc, aby o jejích slovech nikdo nepochyboval. Přítomní ji malou odměnu slíbili a nebojácná dívka se vydala na cestu. Došla k bráně, která byla povětšinou otevřena, neboť, kdopak by se odvážil do takové blízkosti hradu?! Její srdce se rozbušilo, když uslyšela loupežnickou hádku ze sálu. Celá vystrašená se už chtěla obrátit, když tu náhle uviděla nedaleko schnoucí prádlo. Rychle jeden kus strhla a utíkala pryč. Ale ouvej! pod nohami se jí uvolnil kámen, který se s rachotem kutálel dolů s kopce. Panna se rychle vzchopila, ale to už za ní štěkali psi. Loupežníci byli ostražití, v okamžiku vyrazili z brány pronásledovat uprchlíka, který v prosbách hledal ochranu u Matky boží. Dívka už viděla vysokou lípu a z posledních sil utíkala k domu. Jeden z lupičů jí však byl v patách a hodil po ní sekyru, ve chvíli, kdy se již dotýkala dveří. Sekyra se naštěstí zasekla jen do veřejí a dodnes se v tomto starém domě ukazuje. Dívku všude chválili pro její odvahu, jen lupič, který přišel o košili a sekyrku se na ní nějaký čas zlobil.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Pověst
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 27.08.2004 v 14:18 hodin

Copyright 1998-2019 © Luděk Šorm