[Hlavní strana] [Kalendář akcí] [Kontakt] [Pro registrované]

Návrat na hlavní stranu

Jak byl Jezák lapen

V lopenických lesích, tam, kde jsou nejtemnější hvozdy a neobyčejně hluboké rokle, zdržovalo se v dřívějších dobách mnoho zbojníků. Byli postrachem pro celé široké okolí. Kradli dobytek za temných nocí, vkrádali se do chlévů a odváděli ty nejlepší kusy. Patřil mezi ně i jakýsi Halada - zvaný Jezák. Pocházel ze Strání, ale už dlouhý čas žil někde v horách, nikdo nevěděl kde. Jeho zásluhou zmizelo z chlévů Straňanů za noci mnoho jaloviček a krav. Proto byla na něho vypsána odměna. Tehdy žila ve Strání velice odvážná dívka Kateřina Grebíková. Přezdívali ji Haraga. Byla to dívka pěkná jak obrázek, dobře urostlá, měla dlouhé černé copy a oči jak uhlíky. A síly měla za dva chlapce. Nebála se postavit do cesty splašenému koni a stalo se, že se v hospodě pustila mezi chlapce, zabránila bitce a ještě jim na cestu nafackovala. Všichni v dědině si mysleli, že svou sílu získala nějakým kouzlem.
Když se i jejímu otci ztratila v noci z chléva nejpěknější jalovička, Kateřina se velice rozhněvala. "Na co eště budem čekat? Šak já si na teho Jezáka počíhám. Vím, kaďě chodí. Tak dlho tam budem, až teho Jezáka lapnem."
Marně ji to matka rozmlouvala, Haraga se nedala. Vzala si dva provazy, kterými se svazují dobytku nohy, pár buchet do bílé plachetky a šla. Na Jezáka si počíhala v místech, kudy chodil nejčastěji - na Uhliskoch. Od rána čekala, ale nic. Už všechny buchty spořádala, vody ze studánky se napila...a ani živáček tudy neprošel. Slunko skoro zapadalo za hory, když tu najednou vidí člověka, jak se plíží mezi obilím. Myslel si, že ho nikdo nevidí. Ale Haraga si vylezla na strom a odtud ho pozorovala jak ostříž.
Už stoupal do kopce k místu, kde ho Haraga čekala. Rychle skočila ze stromu, lehla si do trávy a přikryla se bílou plachetkou. Předstírala, že spí. Jezák se potichoučku blížil k ní. Chvíli postál a pak se nad ní sklonil, chtěl jí nadzvednout plachetku. V té chvíli ji Haraga strhla, překvapeného Jezáka chytila silnýma rukama kolem krku a smýkla s ním na zem. Než se vzpamatoval, měl ruce spoutané za zády a na krku smyčku. Pohrozila mu, že ji utáhne, když se bude bránit. Takto spoutaného ho vedla domů jako dobytče.
Jezák začal smlouvat. Prosil Kateřinu, aby ho pustila, že ji koupí co si bude přát a dá jí i zlatku. "Dostanem tri keď ťa dovedem do dědiny," smála se Kateřina. "Na všecko jsi měl myslet, když si kradél dobytek a prodával." A tak Jezáka přivedla do dědiny. Fojt ji pochválil a vyplatil slíbené tři zlatky a Jezáka nechal odvézt do vězení.
Za nějaký čas se vypravil do Hradišťa na trh strýc Gryců.
Veliký trh to tehdy byl. Hromada lidí na trhovisku. Strýc jak tak obhlíží, co by koupil do chalupy, dostal se až k vězení. Najednou slyší, že ho někdo volá. točí se po tom hlase...vychází z malého tmavého okna nad zemí. Přišel až k němu a poznal Jezáka. "Strýcu, povězte Kateřině Grebíkové ať sem přijde. A pokud ne, tak já tu umrem," řekl Jezák. Strýc to hned Kateřině vyřídili, ale ona nechtěla. Po dlouhém přemlouvání se nechala do vězení odvzét. Jak uviděla Jezáka, skoro se lekla. Byl kost a kůže a změněný k nepoznání.
"Harago," promluvil nevesele, "tys ňa do háreštu dostala, ty mně včíl mosíš pomocť z něho. Potrebujem peníze, abych sa mohél vyplatiť. Dlúho tu už nebudem a nechtěl bych tu umríť. Počuj. V horách je ukrytý zbojnický poklad. Patří aj mně. Keď ty peníze doneseš, dobre sa ti odměním..." A ještě dodal: "Vím, že ty sa nebojíš ani čerta, proto sem ťa sem zavolál." Kateřina řekla, že se nebojí ničeho, ale co když poklad nenajde, co pak? "Najdeš, ale mosíš urobiť všecko, co ti povím. Mosíš k hore Bedovéj. Tam, kde najdeš nejvyšší boru, je tajný chodníček. Ten ťa povede až ke skale. Ale mosíš si dávať dobrý pozor, pretože ten chodníček je zadělaný čerstvým chrástem, aby nigdo tú cestičku nenašél. A mosíš tam byť eště pred východem slnka. Tam, kde padnú pvní paprsky, tam je tá skrýš. Najdeš tam truhlice aj hrnce plné zlaťáků. Odebereš z nich do slaměné ošívky a tú prineseš sem. Keď to pre mňa urobíš, zaplatím všeckým luďom, keré zbojníci okradli. Aj ty dostaneš svůj díl. Ale pamatuj si. Víckráť jak jednú tam nesmíš ísť. Mohlo by ťa to stát život." Kateřina udělala všeco, co Jezákovi slíbila. Přinesla mu do vězení ošívku plnou zlaťáků. Jezáka brzo pustili. Haraze se odměnil. Dal jí peníze i pro ty, kteří byli okradeni. Od té doby se Jezák v kraji neukázal.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Pověst
AKTUALIZACE: Lenka Popelková (0Ú Strání) org. 56, 13.07.2005 v 11:07 hodin

Copyright 1998-2019 © Luděk Šorm