[Hlavní strana] [Kalendář akcí] [Kontakt] [Pro registrované]

Návrat na hlavní stranu

Karpatův kyj

Velká Javořina a Lopeník jsou dva nejvyšší vrcholy Bílých Karpat. V údolí mezi nimi se rozprostírá malebná víska Strání, dnes už spojená se sklářskou Květnou. Tomuto kraji kdysi vládl mocný pán a kouzelník zvaný Karpat. Dohlížel na pořádek, nepoctivce trestal a v nouzi vždy přispěchal na pomoc. Za všechny aspoň jeden příklad.
Vydal se jednou mladý kopaničář do hory, aby si nadělal dřeva na stavbu chalupy. Měl se ženit a tak chtěl rodinu založit ve vlastním. Baže si vyhlédl nejkrásnější buky v okolí, až jich bylo Karpatovi líto. Co naplat, chalupa stát musí a stromy narostou nové.
Za pár dní měl Peroš, jak se kopaničáři říkalo, dřeva dost a vydal se proto do vsi, aby ho s kamarádem odvezli. Jel však v ten čas kolem jeden uherský forman a co nevidí. U cesty hromada krásného dřeva a dokola nikde nikdo. Myšlenka nečistá mu na mysli vyskočila a už se svojím pacholkem dřevo nakládají. Ve městě ho ještě dobře prodá.
Všechno se dověděl Karpat a vydal se formanovi naproti. Když ho potkal, předstíral, že má o dřevo zájem: "Dám ti deset zlatých, když mi to dřevo dovezeš domů." Forman dlouho neotálel a byl rád, že tak snadno kupce sehnal. Vydal se tedy s povozem, kam ho Karpat poslal. Nad lesem se v mžiku stáhly mračna a zahučela vichřice. Dlouho se forman potácel s povozem v hustém dešti a hromobití. Mnohokrát zapadli a večer vysílený zvolal: "Vezmi si svoje peníze, jenom mě vyveď z tohoto lesa." Kde se vzal, tu se vzal, stojí před ním opět Karpat a bouřka přestala. "Vrať mi mé peníze a pamatuj si, že okrást chudáka je veliká špatnost a nikdy se nevyplácí," udeřil svým kyjem a klády popadaly z vozu. Udeřil ještě jednou a vrátily se na místo, odkud je forman vzal. Potom vyvedl koně z lesa. Forman dostal za vyučenou a od té doby žádné nepravosti nepáchal. Tak mocného a spravedlivého měl chudý lid pod Javořinou zastánce.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Pověst
AKTUALIZACE: Lenka Popelková (0Ú Strání) org. 56, 16.12.2003 v 17:09 hodin

Copyright 1998-2019 © Luděk Šorm